UPLASTUJEME SE K SMRTI? / WILL WE KILL OURSELVES WITH PLASTIC?

for English text scroll down ↓

Materiál, který nám denodenně usnadňuje život, doprovází nás na každém kroku, nelze před ním utéct. Neumíme si bez něj život vůbec představit. Na začátku geniální objev, který se však nyní vymyká kontrole a začíná nám spíš život ničit. Řeč je o plastu.

Plast, neboli syntetický či nesyntetický polymerní materiál, který se vyznačuje nízkou hustotou, chemickou odolností a dobrou zpracovatelností, po druhé světové válce masivně nahradil klasické materiály jako dřevo, sklo, ocel a jiné kovy. Vůbec prvním plastem byl parkesin, neboli umělá slonovina, která byla vynalezena v roce 1855 Angličanem Alexandrem Parkesem. Prvním syntetickým plastem byl pak bakelit, který byl objeven v roce 1909.

Rozdíl mezi syntetickým a nesyntetickým plastem je ten, že syntetický plast je velice účinný vůči biodegradaci. Obyčejná PET lahev se tak rozloží až za 450 let. Není se tedy čemu divit, že po 110 letech nepřetržitého používání plastu, je ho takový nadbytek. Dostali jsme se nyní do bodu, kdy ale nevíme, co s ním. Pokud se totiž již jednou použitý plast nezrecykluje či nespálí, stává se z něho odpad, který je potřeba někam uskladnit.

Skládky tak přetékají pod nánosem plastu. Jak je uvedeno na stránkách www.zpravy.aktualne.cz, do moří a oceánů se plast dostává z deseti velkých řek, které protékají nejhustěji obydlenými oblastmi v Asii a Africe. Jedná se tedy o odpad, který lidé jen tak pohodí ven nebo o nelegální skládku. Oceán plast spláchne a přebere do svých útrob, což má však katastrofální následky.

Netrpí však pouze ryby, želvy či mořští ptáci, nýbrž celý podmořský ekosystém, který se kvůli plastu dostává z rovnováhy, což bude mít nedozírné následky. Podle deníku.cz nám oceány dodávají polovinu kyslíku, který dýcháme a pohlcují třetinu CO2. Pokud tedy nezměníme způsob, jakým vyrábíme a používáme plasty, bude do roku 2050 v oceánech více plastu než ryb. Jenom obyvatelé Evropy každý rok vytvoří 25 miliónů tun plastového odpadu.

V dnešní době čelíme tomu, že další výroba a s ní související používání plastů, je jistou hrozbou. To, že se plast dostává do moří a oceánů, má samozřejmě neblahý vliv na podmořský život. Plasty se dostávají do těl mořských živočichů a způsobují tak jejich vymírání. Ti, kteří to zázrakem přežijí a skončí na něčím talíři, pak však představují hrozbu i pro lidi. Dokonce už i některá pitná voda obsahuje mikroplasty, které pro lidský organismus zdravé rozhodně nejsou.

Díky těmto alarmujícím vědeckým zjištěním, začala jednat i Evropská komise, která v květnu minulého roku navrhla zákaz používání jednorázových plastových brček, kelímků, příborů a dalších podobných výrobků. Jednat o těchto změnách by se mělo na jaře tohoto roku.  Dokonce už v roce 2009 vyhlásilo OSN Celosvětový den oceánů, který spadá na 8. června. Tento den má lidem připomenout, že o oceány je potřeba se starat, aby se zachovaly i pro příští generace.

Velmi omezit nebo zcela přestat používat plasty je nejlepší možné řešení. Lépe se to však řekne, než udělá. Já osobně si na plast dávám pozor, a když můžu, tak se ho vyvaruji. Stejně ale každý měsíc naplním tašku, která je ho plná. Pokaždé nevěřím svým očím. Naštěstí se neudržitelnost používání plastů dostává mezi širokou veřejnost, která také začíná jednat a velmi nám tak usnadňuje každodenní vyhýbání se plastu.

Plastové tašky se už v ČR nedávají k nákupu zadarmo, ale je možné si je koupit. Většina lidí však, místo aby si vzali svoji látkovou tašku, si igelitku koupí, jelikož stojí jenom 5Kč. Kdyby však došlo k jejímu zdražení, řekněme na 30Kč, lidé by si to jistě rozmysleli a rádi by všude s sebou nosili tašku svojí. Potom jsou zde některé juice bary, ve kterých vám dají slevu, pokud si přinesete svoji lahvičku.

Jinak je tomu na druhém konci světa. V Japonsku hrozbu plastů neřeší naprosto nikdo. Vypadá to, jako by se tato důležitá informace tomuto ostrovu obloukem vyhnula. V potravinách se vydávají igelitové sáčky a tašky bez mrknutí oka. Ke koupenému obentu a pití vám automaticky dají i plastový příbor s brčkem. Pokud si vzít igelitku odmítnete, jste za podivína.

S plastem se zde rozhodně nešetří. Plast obsahuje naprosto všechno. Japonci milují úhlednost a krásu zabalených věcí. Můžeme se tak setkat s tím, že v balíčku sušenek či bonbonů je každý ještě zvlášť zabalen. Na první pohled roztomilé, na druhý až děsivé. Snad úplně nejhorší je pohled na banány, které jsou po jednom zabaleny do plastu.

Podobně je tomu i v některých japonských restauracích, kde místo keramického omyvatelného nádobí používají jednorázové plastové. Nejenom, že se jedná o naprosto zbytečné plýtvání plastem, ale člověk si ani jídlo servírované z plastu tolik nevychutná.

V ČR naštěstí vznikají služby či výrobky, které nám při rozhodnutí vzdát se plastu, dost pomáhají. Jedním z nich je například Frusack (www.frusack.com), který vyrábí pytlíky z vlákna PLA, což je rozložitelný materiál, který se vyrábí z obilného škrobu. Tyto pytlíky se dají prát a unesou až 1,5kg. Dají se koupit buď po dvou nebo po pěti kusech. Vybrat si můžete velikost i barvu.  Jsou vhodné zejména na nákup ovoce a zeleniny.

Dalším skvělým nápadem jsou obchody Bez obalu (www.bezobalu.org). Fungují od konce roku 2015. Jedná se o neziskovou organizaci, která šíří myšlenku Zero Waste, tedy jak nejúčinněji předcházet vzniku odpadu. Jak již název napovídá, v tomto obchodě žádné plastové obaly nenajdete. Koupit zde můžete obaly převážně ze skla, papíru či látky. Mají tady dokonce japonské Furoshiki šátky, do kterých se dá zabalit skoro cokoliv.

Kromě těchto obalů zde samozřejmě také najdete potraviny, a to jak čerstvé, tak chlazené i trvanlivé. Sortiment tvoří okolo 500ti položek, takže na své si přijde každý. Pořídit se tady dá i drogerie a kosmetika. Jak ale celý nákup probíhá? Vezmete si neplastový obal (můžete si přinést i vlastní) a zvážíte ho. Pak na něj nalepíte štítek s jeho váhou, naplníte nádobu vámi vybranou surovinou a u kasy zaplatíte. V Praze jsou zatím dvě pobočky a to na Bělehradské a na Hradčanské.

Úplnou novinkou je pak projekt Otoč kelímek (www.otockelimek.cz), který vznikl v roce 2018 a je prvním českým systémem vratných kelímků na kávu. Kelímek si člověk půjčí, vypije si kávu a pak může kelímek kdykoli vrátit v kterékoli kavárně, která je do projetku zapojena. Tento projekt funguje v několika městech v ČR a zatím ho podpořilo 209 kaváren. Celkově se nyní otáčí 14 437 kelímků.

Vznikají i různé aplikace, které se snaží krok za krokem pomáhat na bezplastové cestě. Jednou z nich je Bezobalová výzva od Czech Zero Waste. Jedná se o 40denní výzvu, která se každý den přihlásí s novým úkolem souvisejícím s plastem i celkově odpadem a jejich postupným opouštěním.

Je vidět, že život oceánů není všem lhostejný. Doufejme tedy, že postupem času bude vznikat stále více takovýchto služeb a produktů, které pomohou postupně omezit výrobu a používání plastu. Také snad dojde k regulaci plastových produktů či k jejich zpoplatnění nebo úplnému zákazu.

Snad rovněž problematika plastu obletí celý svět a pronikne i do Japonska, které o ní zatím nemá žádné potuchy. Nadějí jsou letní olympijské hry, které se zde budou konat v roce 2020. Možná se podaří návalu cizinců otevřít Japonsku oči.

Řešení také přináší Nizozemec Boyan Slat, který vymyslel čistící systém, který by měl vyčistit odpadkové skvrny v oceánech. Každý se ale o tuto změnu může přičinit i sám, a to postupným odbouráváním plastu ve svém každodenním životě a uvědomováním si, že nahradit ho většinou skutečně lze.

The material that makes our lives easier every day, accompanies us every step of the way, it’s not possible to run away from it. We cannot imagine life without it. Initially a brilliant discovery that is now out of control and begins to ruin our life. It’s called plastic.

Plastic, or synthetic or non-synthetic polymeric material characterized by low density, chemical resistance and good workability, has massively replaced classical materials such as wood, glass, steel and other metals after World War II. The very first plastic was parkesin, or artificial ivory, which was invented in 1855 by Englishman Alexander Parkes. The first synthetic plastic was bakelite, which was discovered in 1909.

The difference between synthetic and non-synthetic plastic is that synthetic plastic is very effective against biodegradation. The ordinary PET bottle takes 450 years to decompose. So it is no wonder that after 110 years of continuous use of plastic, there is such a surplus of it. We have now reached a point where we do not know what to do with it. If the used plastic is not recycled or burned, it becomes waste that needs to be stored somewhere.

The landfills thus overflow under the plastic coating. As shown at www.zpravy.aktualne.cz, plastic gets to the seas and oceans from ten large rivers that flow through the most densely populated areas in Asia and Africa. It is a waste that people just throw out or it is an illegal dump. The ocean flushes the plastic and takes it into its bowels, which has disastrous consequences.

However, not only fish, turtles or seabirds suffer, but the entire undersea ecosystem, which is out of balance due to plastic, which will have immense consequences. According to www.denik.cz, the oceans supply us with half of the oxygen we breathe and absorb a third of CO2. So if we do not change the way we produce and use plastics, by 2050 there will be more plastic in the oceans than fish. Only European citizens generate 25 million tons of plastic waste every year.

Nowadays we face the fact that further production and the associated use of plastics is a certain threat. Of course, getting plastic into the seas and oceans has a detrimental effect on marine life. Plastics get into the bodies of marine animals and cause their extinction. But those who survive miraculously and end up on a plate are a threat to people. Even some drinkable water contains micro-plastics, which are certainly not healthy for the human body.

Thanks to these alarming scientific findings, the European Commission, which in May last year proposed a ban on the use of disposable plastic straws, crucibles, cutlery and other similar products, began to act. Discussing these changes should take place this spring. Even back in 2009, the UN announced the Worldwide Ocean Day, which falls on June 8th. This day is to remind people that the oceans need to be looked after to keep them for future generations.

To limit or totally stop using plastics, is the best possible solution. But it is better said than done. I personally pay attention to plastic, and when I can, I avoid it. Still, every month I fill a bag that’s full of it. Every time I just can’t believe it. Fortunately, the unsustainable use of plastics is getting among the general public, which is also starting to act, making it much easier for us to avoid plastic everyday.

Plastic bags are no longer available for free in the Czech Republic, but can be purchased. Most people, however, instead of taking their cloth bag, buy a plastic bag, because it costs only 5 CZK. However, if it were to become more expensive, let’s say for 30 CZK, people would certainly change their minds and would carry their bag with them everywhere. Then there are some juice bars that give you a discount if you bring your bottle.

But it’s not the same at the other end of the world. In Japan, nobody deals with the plastic threat. This important information seems to have avoided this island by arc. In the groceries, plastic bags are given out without blinking the eye. A plastic cutlery with a straw will automatically be given to you if you buy an obento box and a drink. If you refuse to take a plastic bag, you are a weirdo.

Plastic is definitely not spared here. Absolutely everything contains plastic. The Japanese love the neatness and beauty of packaged things. We can see that in the pack of biscuits or candy, every single one of them is packed separately. At first glance cute, on the second scary. Perhaps the worst is the look at bananas that are packaged one by one in plastic.

Similarly, in some Japanese restaurants, they use disposable plastic instead of ceramic washable dishes. Not only it is a totally useless waste of plastic, but you don’t even enjoy the food served from plastic so much.

Fortunately, there are services or products in the Czech Republic that help us to give up plastic. One of them is Frusack (www.frusack.com), that produces bags from PLA fiber, which is a degradable material that is made from corn starch. These bags can be washed and they can carry up to 1.5 kg. You can buy either two or five pieces and choose both size and color. They are especially suitable for buying fruits and vegetables.

Another great idea is the Without Packaging shops (www.bezobalu.org). They have been operating since the end of 2015. It is a non-profit organization that spreads the idea of ​​Zero Waste, the most effective way to prevent waste. As the name suggests, you will not find any plastic packaging in this shop. You can buy packaging mainly from glass, paper or cloth. They even have Japanese Furoshiki scarves, in which you can pack almost anything.

Of course, besides these packages, you will also find here food, both fresh and frozen or durable. The range of products consists of about 500 items, so everyone will find what they need. There is also a drugstore and cosmetics available. But how does the whole purchase look like? You take a non-plastic packaging (you can bring your own) and weigh it. Then stick a label with its weight on it, fill the container with your chosen foodstuff and pay for it. So far, there are two branches in Prague – on Belehradska street and at Hradcany.

A complete novelty is the project Rotate Cup (www.otockelimek.cz), which was created in 2018 and is the first Czech system of returnable coffee cups. You can borrow the crucible, drink coffee and then return the crucible at any coffee shop involved in this project. This project works in several cities in the Czech Republic and has so far been supported by 209 cafés. In total, 14,437 cups are now rotating.

There are also various applications that are trying to help step by step on a plasticless path. One of them is the Without Packiging Challenge from Czech Zero Waste. This is a 40 day challenge that every day sends you a message with a plastic and waste-related task and their gradual abandonment.

We can see that the life of the oceans is not indifferent to everyone. Hopefully, over time, more and more such services and products will emerge to help gradually reduce the production and use of plastic. Perhaps there will be soon also a regulation of plastic products, charging for them or even their total ban.

Hopefully the problematics of plastic is going to be seen in the whole world and it will get even to Japan, which has no hunch about it yet. The hope is the summer Olympic Games, which will be held here in 2020. Maybe a surge of foreigners will open the eyes of Japan.

The solution also comes from Dutch Boyan Slat, who invented a cleaning system that should clean the garbage stains in the oceans. But everybody can try to eliminate the plastic problem by himself, by gradually not using the plastic in his daily life and realizing that usually it is possible to replace it.