Jednou, když jsem si obouvala boty jako každý jiný den, vyvstala mi v mysli právě tato otázka. Objevila se z čista jasna a já jsem pak měla docela problém do svých kožených bot svoje nohy vůbec zasunout. Najednou mi to přišlo divný až nechutný. Kožený boty jsem nosila celý život, a až do tohoto momentu mi to přišlo naprosto normální, praktický a přirozený. Kožený boty byly vždycky známkou dobré kvality a dlouhé životnosti. Najednou mi ale přišlo neuvěřitelný, že jsem se nikdy nezamýšlela nad tím, že materiál, z kterého jsou, předtím žil a jeho majitel také chodil.
Ostatně tak je to ale se vším. Člověk může dělat celý svůj život něco, o čem si myslí, že je to normální a přijatelné, a jednoho dne se nad tím jen trochu zamyslí a zjistí, že tomu tak vlastně ale vůbec není, ba naopak.
Abych tedy vůbec mohla chodit ven a přitom nemusela být bosa, rozhodla jsem se najít si takové boty, do kterých svoje nohy budu obouvat s radostí a s pocitem, že si s sebou pokaždé všude netahám i mrtvé zvíře.
A tak jsem objevila značku Holy Cow, která mě hned zaujala i svým jménem. Za tímto projektem stojí Eliška Prunarová, která se neměla do čeho obout před třemi lety, a proto si v Praze na Letný otevřela malý boutique s nekoženými botami a doplňky. Sama na svých stránkách www.holycow.cz podotýká: „Jediná kůže, kterou skutečně potřebujete, je vaše vlastní.“
Boty nakupuje přes obchod Will’s Vegan Shoes, který založil Will Green v roce 2012. Jedná se o internetový obchod, který je schválen oragnizací PETA (People for the Ethical Treatment of Animals), což je největší organizace zabývající se právy zvířat. Boty jsou vyráběny v Itálii a Portugalsku. Will’s Vegan Shoes jsou rovněž součástí etického oděvního hnutí, které zaručuje, že práva pracovníků jsou chráněna. Pokud tedy ale tyto boty nejsou kožené, ani nejsou vyrobeny z koženky či plastu, z čeho tedy mohou být?
Na výrobu těchto bot nebylo použito žádných živočišných složek. Boty jsou totiž z organických obilovin, které rostou v severní Evropě. Podrážka je z recyklovatelné gumy. Boty jsou vzdušné a voděodolné. Člověka rovněž hned při jejich samotném zkoušení překvapí, jak jsou pohodlné. Co víc si přát?
Někdo ale může namítnout, že kůže je přeci vedlejším produktem masného průmyslu. Kůže zvířat, která se zabijí na maso, se tím pádem aspoň využije. To je ovšem omyl. I nákupem kožených výrobků člověk podoruje velkochovy a jatka. Jak uvádí Eliška: „Cena kůže krávy tvoří zhruba 50% tržní ceny zvířete, což z ní dělá minimálně stejně atraktivní obchodní artikl, jako je maso. Takže pokud nás zajímá etika ve vztahu ke zvířatům, nákupu kožených výrobků bychom se měli vyhnout.“
Podívejme se ale, jak vlastně kožené výrobky vůbec vznikají. Jedná se o dlouhý proces, který začíná stáhnutím kůže ze zvířete. Poté musí dojít v k jejímu nasolení, při kterém dochází k vytahování vody z kůže a jejímu konzervování. Dalším krokem je pak v továrnách či koželužnách tzv. činění, při kterém se využívájí chemické prostředky, které zaručí, aby se kůže postupem času přirozeně nerozložila. Jedná se o toxické chemikálie, které mohou způsobit rakovinu, trvalé poškození očí, dýchacích cest nebo pokožky. Nejškodlivější je však šestivazný chrom, který je opravdu vysoce toxický a má na svědomí závažná onemocnění kůže i alergické reakce, jak uvedla Gabriela Štěpánková pro webové stránky www.nazemi.cz. Poškození zdraví tak hrozí i samotným spotřebitelům, kteří si kožené boty pořídí.
Netrpí však pouze dělníci v koželužnách a budoucí majitelé bot, ale i životní prostředí. Toxický odpad z koželužen je totiž jedním z největších znečišťovatelů na světě. Kromě již zmíněného chromu, znečišťuje odpadové vody i kyselina sírová, sulfan, karboxylové kyseliny, těžké kovy, soli a živočišné tuky. Pro výrobu jednoho páru kožených kozaček je zapotřebí až 25 000 litrů vody a 50 m2 půdy, jak je uvedeno na www.pribehbot.cz.
Obuvnický průmysl má však ještě další aspekt, o kterém se raději mlčí. Je jím právě samotná výroba bot, kterou většinou dělají lidé za velice nízké mzdy, ve špatných podmínkách a za využití dětské pracovní síly. Jejich mzdy jsou tak nízké, že se tito pracovníci nedokáží uživit ani když pracují 12 hodin denně 7 dní v týdnu. Dětští pracovníci někdy dokonce pracují z donucení zadarmo.
Až si tedy příště půjdete koupit nový pár bot, popřemýšlejte, jaký příběh stojí za jejich výrobou, a zda ho koupí bot chcete podpořit. Pokud se ovšem rozhodnete pro boty z Holy Cow, určitě nešlápnete vedle.