V úterý 5. února 2019 nám podle čínského kalendáře začal nový rok. Tento rok patří Zemskému Praseti. Zvířeti, které má s člověkem společného víc, než bychom předpokládali a možná si i přáli vědět. Už jenom jeho světle zbarvené oči jsou až děsivě podobné těm lidským. Jako kdyby nám odkrývaly celou skrytou pravdu, kterou si většina z nás raději vůbec ani nechce připustit.
V roce 2013 přišel respektovaný americký genetik a odborník na hybridizaci Eugene M. McCarthy z univerzity v americké Georgii s teorií, že člověk je jakýsi hybridní druh, který vznikl spojením prasete a šimpanze. McCarthy se zabývá hybridy savců přes třicet let a jeho teorie není tedy pouhý výkřik do ticha.
Doposud si lidé mysleli, že všichni hybridi jsou neplodní, a to především kvůli známému hybridu muly (kůň a osel), který opavdu sterilní je. Jedná se však o výjimku, tvrdí McCarthy na svých stránkách www.macroevolution.net. Zjistil, že někteří hybridní jedinci sice jsou neplodní, ale vyskutují se i tací, kteří plodní jsou. Rovněž tvrdí, že lidské sperma je na rozdíl od ostatních savců z části dysfunkční, a tudíž neplodné.
To, zda má skutečně pravdu, asi nedokážeme nyní posoudit. Každopádně jeho teorie si jistě zaslouží určitou pozornost. Podle něho má člověk od primátů příliš mnoho odlišných rysů. Existuje však pouze jedno zvíře, které tyto rysy splňuje. A tím je právě prase.
Podle slov McCarthyho nás s prasaty spojuje podobná kůže, tedy kůže bez srsti, tenká vstva podkožního tuku, termoregulační pocení, žaludek, světlé oči, řasy a obočí, ušní lalůčky, odstávající nos, srdeční chlopeň a mnoho dalších. Samice prasete mají dokonce i orgasmus a krátký menstruační cyklus. S lidmi je spojuje i produkce slz.
Fakta tedy mluví jasně. Není proto žádnou novinkou, že prasata jsou využívána v medicíně, jelikož mají velmi podobnou DNA s člověkem. Můžeme tedy říci, že jsou to naši vzdálení příbuzní. McCarthy dále podotýká, že i Darwinova teorie o příbuznosti člověka s opicemi, byla dříve zesměšňována a bagatelizována. Jaké hypotéze tedy budeme věřit, záleží jen na nás.
Pokud má však McCarthy pravdu, což je zcela možné, jak začneme pohlížet na prasata? Jak se změní náš vztak k nim? Budou na ně lidé stále nahlížet jako na hloupá, tlustá a špinavá zvířata? Budou se dále živit jejich masem? Tato teorie tak s sebou přináší spoustu zásadních otázek. S trochou nadsázky by se dokonce dalo říci, že pojídáním prasete se člověk stává určitým způsobem kanibalem.
Bylo by tedy možná nejlepší, aby prasata byla přesunuta z kategorie „hospodářských“ zvířat do kategorie domácích mazlíčků, stejně jako je tomu u psů. Co když se totiž jednoho dne prokáže, že McCarthyho teorie je opravdu pravdivá?
Nový rok však vždycky skýtá prostor pro změny a různá předsevzetí. Jedno z nich by tedy tento rok Zemského Prasete mohlo být, aby došlo k výraznému omezení nebo dokonce k úplnému skoncování s masem našich chrochtajících příbuzných.